Pokaždé když se podívám na svůj Instagram a prohlédnu si své fotky, tak si uvědomím, kolik věcí jsem za poslední dobu viděla a zkusila. Jsem doopravdy vděčná za všechny příležitosti, ať už dobré či špatné, které mi byly dány.
Rok 2015 byl pro mě úžasným rokem plný změn a výzev. Zavítala jsem do zemí, o kterých se mi před tím jen zdálo, a viděla spoustu neuvěřitelných míst.
Jako první jsem začala nový rok přestěhováním se do Malajsie, o které jsem v té době nevěděla vůbec nic. Poprvé v životě jsem také navštívila Bali a Thajsko, okusila jsem spoustu neznámých pokrmů, prozkoumala džungli – pěšky i se snad nejslabším skútrem vůbec.
Také jsem si vyzkoušela vydělat nějaké peníze na volné noze a blogováním a po několika měsících jsem si uvědomila, že to není tak snadné jak se zprvu zdálo.
Tak a teď už konečně těch mých top 10, které jsem pro vás chronologicky seřadila 🙂
10| Stěhování do Penangu/Malajsie
Na konci října můj přítel dostal nabídku na práci v Malajsii a požádal mě, abych šla s ním. V té době jsme oba žili a pracovali v hlavním městě Malediv, které na rozdíl od všeobecného přesvědčení není tak krásné, jak jste si pravděpodobně představovali. Navzdory tomu, že jsme byli spolu pouze tři měsíce, jsem na to kývla a následovala ho do této země odlišných kultur, kořeněných jídel a přírody.
Podle mého názoru je Penang nejkrásnější ostrov v Malajsii. Je tu od všeho trochu – vzkvétající město, klidný venkov, historické části města z koloniálních časů, krásné pláže a úžasná džungle.
První rok pro nás nebyl nejsnadnější, protože jsem neměla pořádnou práci. Zkoušela jsem na volné noze získat nějaké peníze navíc, ale to zrovna moc nefungovalo. Nicméně jsme přežili, něco i ušetřili a byli jsme schopni se vydat o dovolené do sousedních zemí.
09| Festival Thaipusam
Jeden z mých oblíbených festivalů!!! Je to jedním slovem ÚŽASNÝ…lidi, kultura, jídlo a všechna ta dekorace okolo…..je to festival plný barev, vůní a chutí!
Pro ty, kteří o tomto festivalu neslyšeli – Thaipusam je hinduistický festival zkoušející vytrvalost svých uctívačů, kteří ukazují svou vděčnost k bohu Murugan skrze jejich pouť do svatých míst. Je to pozoruhodné zobrazení víry.
08| Festival Songkran
Songkran je další z mých oblíbených festival, který si získal místo v mém srdci. Je to oslava Thajského Nového roku. A jak ho tu oslavují? Ne alkoholem, ale vodou! Je také znám jako Vodní festival.
My jsme se vydali do Thajského chrámu, který je asi 10 minut pěšky od našeho baráku. Jakmile jsme prošli bránou, ostatní se na nás vrhli s vodními pistolemi a během pár sekund jsme byli mokří skrz naskrz. Rychle jsme si našli prázdné PET láhve, naplnili je vodou a vydali jsme se „do boje“. Tolik radosti a smíchu!
Tato fotka není moje, ale názorně ukazuje, jak to tu vypadalo 🙂 Já si s sebou vzala pouze GoPro – foťák by to asi nepřežil – a natočila toto video.
07| Týden na Bali
Vždy jsem snila o návštěvě tohoto magického ostrova. Naštěstí pro nás, naši kamarádi z Malediv se tam přestěhovali a pozvali nás (děkuji Lukas a Tatiana!). Také můj přítel tam nějakou dobu žil a má tam stále několik kamarádů. Pár dní jsme u jednoho z nich zůstali, pak pár dní u dalších kamarádů a poslední tři dny jsme byli rozmazlování v úžasném resortu Komaneka Bisma. Bali je čím dál více cílem spousty turistů, ale i tak jsme se do něj zamilovala. Tolik vůně ve vzduchu, tolik barev, tolik krásných budov a spousta milých a usměvavých lidí – tenhle výlet si budu navždy pamatovat!
06| Potápění u Nusa Penida
Podvodní svět na Bali je jako pohádka. Po potápění v křišťálových vodách Malediv, jsem tak trochu rozmazlená. Nicméně jsem si potápění na Bali a jeho zahrad plných krásných korálů užila. Sice jsme neměli štěstí a nenašli jsme žádné Manty, moře nebylo zdaleka tak teplé jako na Maledivách, ale zato korály hrály všemi barvami a celé to působilo jako velkolepá podvodní botanická zahrada.
05| Poznávání Langkawi
Langkawi je ostrov velmi blízko k Penangu. Cesta tam trvá jen půl hodiny letadlem, anebo tři hodiny lodí. Pro nás je to víkendová destinace při úniku z Penangu.
Nejvíc mě baví se válet v přírodním bazénku u vodopádů. Voda tu nádherně ochladí nejen mě, ale i pár plechovek s pivem. 🙂 Alkohol je tu mnohem levnější než na Penangu, jelikož Langkawi je ostrov bez cla. Hodně času také většinou trávíme na pláži, kde jsou úžasné západy slunce.
Nedávno jsem se dozvěděla, že tento ostrov byl prokletý (dívka Mahsuri byla odsouzená na smrt za zločin, který nespáchala a během popravy proklela ostrov) a nikdo tam nechtěl jezdit – proto se vláda rozhodla, že z toho udělají bezcelní ostrov, který naláka turisty. Musím říct, že tenhle tah se jim povedl 🙂
04| Ztracena na ostrově Koh Samui
Byl květen a já potřebovala obnovit své turistické tří měsíční vízum. Jedna z mých kamarádek žije na Koh Samui a tak jsem se ji rozhodla jet navštívit (díky Rachel!). Po příjezdu na Koh Samui jsem si pronajala skútr, zabalila jsem si do batohu můj foťák a vydala se na průzkum tohoto ráje.
Při plánování mého výletu jsem četla spoustu článků o jakési tajné Buddhově zahradě. Jednoho rána jsem nasedla na svůj skútr a vydala se tam podívat. Po prohlídce této zahrady jsem zkoumala Google mapy a zjistila, že jen 3 km ode mne je obrovská socha Buddhy. Nicméně jsem nepředpokládala, že místo silnice mě čeká tankodrom trasa pro džungle trekking v džípu.
Sama uprostřed džungle na malém skútru jsem si to drandila blátem či po kamenech. Po nějaké době jsem chtěla sáhnout pro telefon a ujistit se, že jedu správně, ale telefon nikde. Otočila jsem skútr a rozjela se zpět. Naštěstí kluci, co za mnou jeli v džípu, si telefonu na cestě všimli, a když jsem kolem nich projížděla, tak mě zastavili a telefon mi vrátili. Tomu říkám dobrodružství!
03| Tajemná jeskyně mnichů na pobřeží
Díky aplikaci Geocaching jsem se dozvěděla o tomto skrytém místě v Koh Samui. Chvíli mi trvalo, než jsem našla tu správnou cestu, jak se tam dostat, ale stálo to za to. Po patnácti minutách chůze po ostrých kamenech na pobřeží jsem konečně našla opuštěnou jeskyni, ve které byly pozlacené sochy, kuchyňské nádobí a okolo visela roucha mnichů. Vypadalo to, že tam stále mniši žijí a já byla po celou dobu nervózní. Neustále jsem koukala kolem sebe, zda se někde z ničeho nic neobjeví nějaký mnich a nevyděsí mě 🙂
02| Cestování veřejnou dopravou po Thajsku
Další školní prázdniny před námi = další výlet! Tentokrát jsme se rozhodli se jet podívat do Krabi. Naši cestu z Penangu jsme odstartovali okolo deváté hodiny ráno. Měli jsme zarezervovaný minibus, který stál okolo 450 korun. Řidič nás vyzvedl u baráku a zdálo se, že nás čeká pohodová cesta. Omyl. Jakmile jsme přejeli most z Penangu na pevninu, náš řidič zapomněl odbočit na sever a mířil si to přes pevninu na druhé pobřeží Malajsie. Po hodině jízdě uprostřed džungle zjistil, že jede špatnou cestou. Do resortu Sofitel Krabi jsme nakonec dorazili s pěti hodinovým zpožděním okolo desáté večer.
Při zpáteční cestě jsme neměli možnost rezervace minibusu z Krabi do Penangu, takže jsme jeli nejdříve do Hat Yai. Při příjezdu nám bylo řečeno, že už dnes nepojedou žádné autobusy do Penangu, pouze autobus do Kuala Lumpur. Po návštěvách všech možných cestovních kanceláří jsme našli jednu, kde nám slíbili, že můžeme jet s nimi do Kuala Lumpur a po cestě nás vysadí na dálnici u Penangu. Ale kde přesně, to už nám nikdo nebyl schopný říct. Vyměnili jsme si zbytek peněz na thajské Bahty, abychom poté zjistili, že nás vlastně nevezmou. Neskutečný!
Nakonec jsme si koupili jízdenku autobusem na hranice. Denně tam projede nespočet aut a šance, že nám někdo zastaví a sveze nás, byly velké. Já si v autobuse připravovala velký papír s nápisem „Penang“. To samé jsem načmárala i na mém iPadu, kdybychom museli stopovat za tmy. Zbytečně! Autobus nás odvezl na vzdálenější hranice, kde nikdo nejezdí. Pešky jsme došli na nejbližší zastávku autobusu a svezli se do nejbližšího města. Ani odsud už žádný jiný nejel do Penangu. Nakonec díky jednomu z kamarádů jsme našli autobus, který nás odvezl k přístavu, kde jsme chytili poslední trajekt o půl jedné ráno. Uuuuf! Vcelku stresující dobrodružství, ale dokázali jsme to a přítel mohl jít další den do práce!
01| Představení Česka mému příteli
V prosinci jsme si sbalili kufry a vydali se do Česka – mé rodné země! Nemohla jsem se dočkat, až ji ukážu příteli. Miluje maso i pivo a Česko je především o masu, pivu a samozřejmě taky o kultuře:) A ještě ke všemu je to i levné!
Vydali jsme se například do hotelu Ještěd, prošli jsme historické centrum Prahy, kde jsme se také zúčastnili strašidelné noční prohlídky – o těchto strašidelných historkách jsem ani nevěděla!
Přítel si nejvíc užil den, kdy jsem ho vzala do pivních lázní Bernard, kde mohl vypít neomezené množství piva. Den jsme pak zakončili v restauraci Ambiente Brasileiro, kde jsme si zaplatili balíček „sněz co můžeš“ a taky jsme tak učinili 😀 Byli jsme jak dva otesánci, ale v sedmém nebi!
Tady jsme také oslavili příchod nového roku 2016! Doufám, že rok 2016 bude tak nezapomenutelný jako rok 2015!!
2 komentáře
Máš opravdu super blog! Nejraděj bych tvoje články četla každý den před spaním, ale jsem odříznutá od Internetu, tak to musím nakouskovat. 🙂
Tak to jsem hrozně moc ráda, že tě mé články tolik zaujali…sama bojuji s tím, o čem můj blog má být a o čem psát 🙂 Kde teď si, že jsi odříznutá od internetu? 🙂