Den třetí – Meo Vac, Dong Van a neskutečný Ma Pi Leng průsmyk – 130km
Tento den se mi splnil sen a já konečně navštívila vyhlášenou oblast Meo Vac a Dong Van. Cesta tam se nepodobala ničemu, co jsem doposud viděla. Cesta prudce stoupla a byla plná zatáček. Pohled na okolní krajinu byl neskutečný…stovky kopců všude okolo nás, málo stromů a všude černé kameny. A to byl teprve začátek této přehlídky, kterou si příroda pro nás připravila.
Chvíli na to se mraky rozestoupily a objevila se zářivě žlutá rýžová políčka. Podařilo se mi pořídit jen pár fotek, jelikož po chvilce se ta pole zase schovala za hustými mraky, které tam už zůstaly. Měla jsem vlastně štěstí, že se mi ty políčka vůbec ukázala.
Po pár kilometrech Lee zastavil u velkého lomu. Nejdřív jsem nechápala, na co tam kouká, ale poté mi řekl, že tam vidí lidi. Ty lidé byli H’mongové oblečeni do pestrobarevného oblečení. Těží se tu antimon, který se používá například na výrobu baterií. Pracují tu převážně ženy, ale také i děti aby si přivydělaly na školu a knížky. Tohle rozhodně není práce pro děti a ženy.
A to nejlepší si ta boží příroda nechala nakonec, průsmyk Ma Pi Leng, který se táhne od Meo Vac do Dong Van. Vápencové hory, které se tyčí stovky metrů nad údolím s řekou Nho Que – jeden z nejúžasnějších pohledů v mém životě. Člověk by měl alespoň jednou za život toto místo vidět na vlastní oči! Teď už raději nechám za sebe mluvit fotky. Stejně si už musíte myslet, že jsem se asi zbláznila, jak neustále opakuji, jak je vše úžasný, nádherný, krásný, neskutečný, ohromující a fascinující. 😀
Cesta z Meo Vac do Dong Vang musí být jednou z nejkrásnějších oblastí v JV Asii – ta neustále se měnící krajina a nedotčené vesničky s různorodými etniky rozhodně stojí za několikadenní návštěvu. Jedinou stinnou stránkou na vychvalování tohoto místa je to, že to člověk nechce zničit turismem.
V podvečer jsme dorazili do městečka Dong Van a ubytovali se v hotelu Da Nho (450 Kč za pokoj a noc). Konečně vlastní pokoj a horká sprcha!


















9 komentáře
Ahoj Jano,
Jsme ted ve Vietnamu a rady bychom se do Ha Giang podivaly. Chtela jsem se zeptat, jak jste to udelali se zavazadly? Jestli se da krosna nekde bezpecne nechat a jet s mensim batohem?
Dekuji a zdravim,
Marketa
Ahoj Markéto,
tam, kde jsme si půjčovali motorky – QT Motorbikes v Ha Giangu – si lidé nechávali krosny. Tím, že my jsme ve Vietnamu žili, tak jsme přijeli jen s menšími batohy. Tak snad to tak furt je. Kdyžtak jim můžete zkusit napsat či zavolat. Kontakty mají u sebe na webu. Užijte si Ha Giang!
Můžu se zeptat, měli jste řidičák na motorku nebo normálně jen naše klasické Béčko?
Ahoj Jani. Já měla český řidičák na A, B. Kontrolovali mne ale jen jednou. Žádný problém. Ale doporučuji mít mezinárodní řidičák. Stojí jen 50,- a je na počkání.
Mezinárodní řidičák vyřízený máme – každopádně pouze na béčko 🙁 Tak mám celkem obavy…
Fakt skvělý cestopis, který nás inpiroval, abychom tuto trasy jeli taky 🙂 Díky moc!
Děkuji moc! Jsem ráda, že inspiroval a snad jste si tu jízdu taky tak užili! 🙂
It seems you have great ride in Ha Giang Jana
Yes we had an amazing time! I love exploring Vietnam on a bike! I wish I could stay there longer